Alax jako součást street artové kultury aneb Příběh starých rolet!

30. 10. 2017Články

Vandalismus, provokace nebo zákonem a policejními majáky stíhání devianti. To jsou nejčastější synonyma, když se řekne street art. A takhle bylo pouliční umění vnímáno několik desítek let. Zatímco u sousedů v Německu nebo v Anglii se na street art začíná pohlížet jako na umění s vypovídající hodnotou, které si žije vlastním životem a mnohdy není nijak trvalé, u nás se ještě pořád setkáváme s předsudky a značným zaujetím. A třeba se začne šířit změna, kterou odstartovala firma Alax a tři staré rolety! Oboje v Praze na Karlíně.

S nástupem moderních technologií se zrychlil i způsob života, kdy často koukáme do svých smartphonů a iPodů a okolí si moc nevšímáme. Na kulturu v galerii, v muzeu nebo v divadle není dostatek času, a pokud se čas najde, změní se program. V současnosti se street art nemusí vnímat jako něco negativního, poškozujícího či vulgárního, lze na něj nahlížet jako na druh kultury, která se dostává mezi lidi, když lidé nejdou za ní. Street art se snaží na něco upozornit nebo zapůsobit na naše vnímání, a tak nás vytrhnout ze stereotypu. Street art je vidět na každém rohu. Je proměnlivý, živý, osobitý a anonymní. Stačí mít oči na stopkách anebo si pořídit mapku s nejzajímavějšími street artovými počiny a kochat se.

Street art v sobě míchá kreativitu, adrenalin, vášeň, strach a svobodu.


Firma Alax se představovat nemusí, tu všichni fanouškové nábytku a designu znají, ale nevzhledných rolet si povšimne málokdo. Přes den jsou vytažené a mimo otevírací dobu, kdo zkoumá bezpečnostní rolety? Popravdě, nikdo, ani ten výrostek s šátkem přes obličej a se sprejem v ruce, který by na nich v cuku letu zbombil svůj tag nebo piece! A tak jsme se rozhodli, že spojíme potřebné s užitečným, kdy se nezajímavé, nemastné a neslané rolety stanou součástí street artu.

Původní stav bezpečnostních rolet.

Oranžová barva, která je charakteristická pro firmu Alax, se objevuje i na renovovaných roletách.

   

    

Spreje pořád zůstávají nejoblíbenější technikou street artu.


„Vracel jsem se večer z práce, když jsem si všiml těch maleb,“ řekl Tomáš K.,který

bydlí v pražském Karlíně už 10 let. „Je to skvělý, fakt paráda.

Zaujalo mě to natolik, že jsem skoro naboural do popelnice.“


Ač by se mohlo zdát, že street artové umění je ledabylé, vymyšlené a vytvořené během pár minut, realita je jiná. Tvůrce si důkladně promýšlí svůj výtvor a jedna skica střídá druhou, dokud finální podoba neodpovídá přesným představám, což může trvat i několik měsíců. U starých rolet celý proces vypadal podobně. Dlouho se navrhovalo, zavrhovalo, skicovalo a přepracovávalo, než se vyladila správná předloha, která by perfektně propojila street art s filozofií firmy. A když už bylo vše připraveno, čekalo se na vhodné počasí, jelikož zářijový deštík je vskutku tvrdý soupeř pro kdejakého writera. A nakonec se podařilo, každá oprýskaná bezpečnostní roleta dostala novou, originální a netradiční vizáž, zároveň vznikla i komorní galerie. Samozřejmě bezplatná, jak už to u street artu bývá. Překvapení nebyli jen místní, náhodně procházející, ale i zaměstnanci firmy Alax.


    

„Je to naprosto úžasný,“ neskrývá své nadšení náhodná kolemjdoucí Andrea S. „Moc se mi to líbí. Je to extravagantní a stylový.“

Přijďte se podívat i vy, naše galerie sídlí na adrese Urxova 2 a je otevřená celoročně od 18:00 do 9:00. Během svátků a o víkendech funguje dokonce nonstop.

   


Autory jsou studenti Jakub a Filip, kteří se věnují street artu již několik let.

Podařilo se nám je vyzpovídat! Více se o nich dočtete v rozhovoru níže.

A jak se street art zamlouvá vám? Vnímáte jej jako součást každého většího města, nebo vás obtěžuje a uráží? Anebo v street artu vidíte, stejně jako my, skvělou alternativu a řešení, jak z něčeho starého nebo poškozeného vytvořit dílo s WOW efektem?

JAKUB A FILIP O STREET ARTU

     


Kuba, 19 let

S malováním začal v 11 letech a svoje první čmáranice označuje za děsný. Navzdory tomu, malování jej pohltilo a svoje obzory si rozšiřuje i v ostatních uměleckých sférách. Maluje, kreslí a věnuje se pouličními tanci. Street art vnímá jako kreativní umění ve větším měřítku, díky němuž vyjadřuje svoje pocity a realizuje nápady, které nevyniknou na výkresu.

Filip, 20 let

Svoje první graffiti vytvořil ve 12 letech na školní sešit, ale naprosté pohlcení streetartovým světem nastalo v okamžiku, kdy jej Kuba vytáhl na legální stěnu. Graffiti jej naplňují, jsou pro něj jistou formou meditací a způsob, jak vyjádřit své aktuální pocity. Pokud zrovna netvoří, užívá si dlouhých procházek se psem v přírodě, běhá nebo v zimních měsících vyrazí na snowboard.


Jaké byly tvé pocit, když jsi poprvé tvořil venku?

KUBA: Bylo to něco jako: „Ou sh!t, já to fakt dělám, ale neměl bych… Bojím se, přesto jedu dál, protože je to super.“ Byla to zvláštní kombinace pocitů.

FILIP: To se nedá jen tak popsat. Byl v tom adrenalin, nadšení a relax.


Jak dlouho sis nacvičoval streetartový podpis?

KUBA: No, popravdě jsem měl více podpisů a dost často je měnil. Pořád ho trénuju v sešitech ve škole, na zamlžený okna v tramvaji. Přidávám různé ozdoby nebo si pohrávám s fontem písma.

FILIP: Dá se říct, že od doby, kdy jsem se začal poprvé podepisovat, a stále ho zdokonaluju.


Kolikrát jsi utíkal před policií?

FILIP: My jsme to s Kubou ani nestihli. V jednom městě je takový legál nelegál, kam jsme často chodili malovat. Občas tamtudy někdo prošel, ale nikdy nám nikdo neřekl, že s tím nesouhlasí. A tak si tam malujeme, když najednou za náma policajti!

KUBA: Byl to docela šok. Prostě jsme tam jen stáli a vzájemně na sebe koukali a ten jeden policajt povídá: „Tyjo, tohle se vám fakt povedlo. Víte, co? My nahlásíme, že jste nám utekli a hlavně se tu už neukazujte.“

Která technika je tvá oblíbená?

FILIP: Rád používám všechny, jako třeba latex, akrylové barvy, chrom anebo všechny možný typy trysek. Jediná technika, která mi nesedla, je šablona na zeď.

KUBA: Nejradši mám spreje. Ze začátku je to s nimi složitý, ale když člověk přijde na ten správnej způsob, dají se dělat neuvěřitelný věci. Na papír používám rychlo sketch tužku a potom to dotvářím fixama od Stylefile. Je to moje srdcovka.


Kde se dají najít tvoje piecy?

KUBA: Občas na Barrandově, Těšnově nebo na Orionce.

FILIP: Většina nápadů zůstala zatím na papíře nebo je v našich hlavách. Společně třídíme a vylepšujeme. Teď jsme dostali příležitost realizovat se na obchodě s luxusním nábytkem ALAX, na což jsme oba hrdý, a jsme hrozně rádi za tuhle možnost.

Co vás inspirovalo k realizaci pro Alax?

KUBA: Sami máme k designu blízko, takže jsme se toho bez váhání chytili. Potom jsme jen návrhy doplnili něčím, co máme rádi my – přidali jsme ženy. Inspiraci jsme hledali v decentním francouzském stylu.

FILIP: Motivovalo nás i to, že rolety jako takové jsme dělali poprvé v životě. Brali jsme to jako výzvu a skvělou zkušenost.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

NOVÝ WEB - CHYBY, RADY ZDE