Levitující galerie v Provence
Mnohé galerie po celém světě skrývají ceněná umělecká díla, k tomuto účelu přeci také slouží. Ale když se samotná galerie stane uměleckým dílem, jde o naprosto odlišný zážitek, než na který jsme běžně zvyklí. Vstupte do The Richard Rogers Drawing Gallery – levitující galerie.
Galerie jako součást přírody
Srdce Provence, vůně venkova a nic jiného než stromy a vinice. Tak by se dalo charakterizovat místo, kde se nachází galerie obestavěná nápadnou oranžovou konstrukcí. Díky tomu ji ani zdálky nepřehlédnete. Do přírody ale jako by zapadala, skoro se zdá, že je její součástí od počátku věků.
V roce 2017 se architekt Richard Rogers ocitl severně od Marseille, v oblasti Château La Coste s rozlohou dvě stě hektarů, z čehož sto třicet hektarů patří vinicím. Pět let před svou návštěvou této krajiny ho totiž oslovilo místní vinařství, a právě proto se rozhodl do této oblasti navrhnout galerii. Pro ateliér Rogers Stirk Harbour + Partners to byla obrovská výzva, které se rád zhostil.
Umělecké dílo levitující nad zemí
Provence je samozřejmě známá jako oblast s mnohaletou tradicí pěstování toho nejlepšího vína. Turisté z celého světa se do této oblasti sjíždějí, aby vinařský kraj nejen poznali, ale také aby si odtud odvezli kvalitní víno. Nyní se sem ale vydávají ze zcela jiného důvodu – kvůli dvaceti sedmi metrové vznášející se galerii oděné do panelů z reflexní saténové oceli.
Nejde ale o obyčejnou galerii. Už při zběžném pohledu zjistíte, že jde o něco skutečně mimořádného, byť může svými skromnými rozměry, které činí čtyři metry na výšku a pět metrů na šířku, působit relativně nenápadně. Zaujme však něčím zcela jiným. Konstrukce od společnosti Bysteel funguje jako stavebnice zhotovená z několika dílů, které byly na místo dopraveny a následně také sestaveny. Hlavní, nosná část galerie byla pomocí mikropilotu zapuštěna do země, aby mohla hlavní část stavby levitovat pár metrů nad zemí mezi korunami stromů. Z druhé strany galerie se rozprostírá rozlehlá vinice.
Když ztratíte pevnou půdu pod nohama
Stavba zahrnující jen jeden velký prostor se zářivě bílými stěnami má dvě prosklené stěny, vstupní a protilehlou, která zároveň slouží jako vyhlídka do okolní přírody. Celkem zabírá sto dvacet metrů čtverečních užitné plochy a uvnitř disponuje umělým osvětlením, které přesně vyhovuje galerijním požadavkům. Do chrámu umění se vstupuje přes krátký můstek ukotvený v zemi, který reaguje na pohyb. Cílem architektonického studia totiž bylo, aby každý návštěvník poznal, že z pevné země vstoupil do mnohem dynamičtější struktury.
Poslední dílo světoznámého architekta
Pro Richarda Rogerse to byla jeho poslední realizovaná stavba předtím, než odešel do důchodu. Jeden z nejuznávanějších světových architektů byl během své kariéry několikrát oceněn, obdržel Královskou zlatou medaili, zlatou medaili American Institute of Architects nebo Praemium Imperiale neboli Nobelovu cenou za umění, která byla v roce 1989 založena na podnět japonské císařské rodiny jako protějšek Nobelovy ceny za literaturu.
Zdroj fotografií: Stéphane Aboudaram, James Reeve, Rogers Stirk Harbour + Partners
Autor článku: Michaela Dočkalová
