Michal Procházka (SAEM): Automobilová doprava do městských center nepatří!
Již na začátku své profesionální kariéry měl Michal Procházka o svém poslání jasno – toužil navrhovat moderní, inovativně řešené a technicky atraktivní stavby s precizní pozorností k detailu. Architekturu vnímá jako vzájemnou souhru lidské fantazie a psychologie. „Nesnáším slovo nemožné a nedomyšlená řešení. Hledám souznění mezi vizí, pokrokem, tradicí a krajinou. Jedině tak může naše práce ovlivnit životy příštích generací,“ říká zakladatel pražského ateliéru SAEM. Jak může taková budoucnost vypadat z hlediska architektury? I na to jsme se Michala zeptali v rozhovoru pro Alaxmag.
Michale, kdy a jak jste si poprvé uvědomil, že se chcete stát architektem?
Touha stát se architektem mě provázela od dětství a v mnoha ohledech stále trvá. Jsem absolventem inženýrského oboru pozemního stavitelství a členem komory inženýrů. Architekturu jsem se učil vnímat až od svých přátel, kteří mě po škole profesně vedli. Podstatu profese jsem však pochopil až mnohem později.
Jaká je podle vás primární role architektury ve společnosti? Jaké vnější faktory ji nejvíce ovlivňují?
Architektura je tvorba „životního“ prostředí, kde slovo „životní“ je třeba vnímat z různých pohledů. Hledá průsečík mezi potřebami společnosti a krajiny – musí být nenucená, přátelská a funkční. Přijímáme odpovědnost také za prosperitu budoucích generací.
Ateliér SAEM jste založil v roce 2005. Jak k tomu došlo?
Čerstvě po škole jsem byl plný sebevědomí a nespokojenosti s tím, jak fungují ateliéry, které jsem znal. Domníval jsem se, že budu vše dělat lépe a utekl jsem na „volnou nohu“. SAEM jsem pak zakládal spolu s Monikou Kaifošovou poté, co jsme vyhráli Nučickou školu.
Stále oblíbenějším řešením jsou i tzv. zelené střechy. Vyplatí se ji k novému bydlení pořídit?
Právě zelená nebo tzv. vegetační střecha s udržitelností úzce souvisí. Dokáže kompenzovat výkyvy extrémního počasí, akumulovat vodu, brání vyzařování tepla. Navíc krásně vypadá. Jedná se o jedno z nejjednodušších adaptačních opatření proti změně klimatu. Realizace zelené střechy je v možnostech každého stavebníka. Vhodně zvolená vegetace a vytvoření rozmanitého biologického prostředí dokáže vyvážit náš zásah do krajiny. Přestaňme pochybovat o tom, jestli investice do zelené střechy má smysl, nebo ne, a začněme přemýšlet nad tím, zda lze vegetaci vhodným a udržitelným způsobem implementovat i do fasád domů.
Široké portfolio ateliéru SAEM zahrnuje privátní bydlení i developerské projekty. Liší se od sebe nějak zásadně ve způsobu, jak k nim přistupujete?
Rozdíl spočívá v odlišnosti měřítka a počtu uživatelů. Při návrhu rodinného domu pracujeme přímo s jeho budoucími obyvateli. Více než kde jinde je zde důležitá důvěra a pochopení. Nasloucháme klientům a snažíme se je posouvat v myšlení. Nepřesvědčujeme a netrváme slepě na svých pravdách. Výsledkem musí být stavba, která plně odpovídá individualitám dané rodiny. Na druhé straně však očekáváme důvěru v naše estetické vnímání a správnost začlenění stavby do okolí.
U komerčních projektů je vše na první pohled jednodušší. Pracujeme s vlastními myšlenkami a názory, do díla můžeme přenést mnohem víc sebe. Nicméně i zde musíme porozumět budoucím uživatelům a jejich potřebám, vžít se do chování jednotlivců napříč společností. Pokud se to nepodaří, nevznikne kvalitní prostor a dobrá architektura.
Při tvorbě kancelářských prostor jste spolupracovali na návrhu mimojiné pro Amazon, Stavební spořitelnu nebo pro společnost PBW. Jak vypadá ideální kompromis prostředí pro práci i pro přátelské setkávání s kolegy?
Podle mého nelze nalézt univerzální řešení, které by bylo možné uplatnit v každém projektu. Návrh pracovního prostředí musí vycházet z filozofie konkrétní společnosti, náplně a způsobu práce. Ovlivňují jej lokální i oborové návyky, počet zaměstnanců a další faktory. Kancelář pro 20 architektů bude zcela odlišná od kanceláře pro 200 matematiků. Nepodléháme módním trendům definovaným korporáty, které jsou pro nás často nepřenositelné. Preferujeme individuální přístup.
Pro město Hafnarfjörður na Islandu jste vypracovali studii stáčírny ledovcových vod. Využíváte později zkušenosti z takto unikátních projektů i v běžnější praxi ateliéru?
Každý projekt nám přináší zkušenosti, které je možné později využít. Rád se vracím ke starším dílům, i když zpětný pohled bývá často kritický. Platí to bohužel i v tomto případě. Přestože se domnívám, že vytvoření obrazu ledovce pomocí skla s crash efektem mohla být zajímavá reference, zpětně se ptám, zda svět takovou stavbu vůbec potřebuje? Je správné převážet balenou vodu přes půl světa? Každý nechť si odpoví sám, ale já bych se pod podobný záměr dnes již nepodepsal. V každém případě právě tyto kontroverze jsou součástí našeho osobního rozvoje.
Odkud nejčastěji čerpáte inspiraci pro svou práci? Je to příroda, lidé okolo vás, nebo něco úplně jiného?
Při návrhu se snažím vycházet z přírodního prostředí v okolí daného projektu. Věřím, že je to v naší tvorbě znát. Navrhujeme-li stavbu na určité místo, projdu nejbližší les, sednu si na břeh řeky či vylezu na horu na obzoru. Vnímám zdejší atmosféru a pak se ji snažím přimíchat do samotného díla.
Ateliéru SAEM se dostalo pozornosti mimo jiné pro pozoruhodné realizace dřevostaveb. Řadí se tento materiál k vašim srdečním záležitostem?
Jednoznačně. Dřevo jako lokální stavební materiál využívali již naši předci. Naši generaci pak bohužel učili, že patří do kamen. Já se tím však ovlivnit nenechal. Mám rád práci se dřevem v jakékoli formě. Vyhledávám navrhování specifických dřevěných konstrukcí, stejně jako fyzickou práci. Imponuje mi rychlost a čistota celého procesu, vůně a nálada, kterou dřevo přináší. Dřevo se mi líbí pojednané moderně v soudobé architektuře i tradičně ve staré roubence.
Jakým materiálům bude podle vás patřit blízká budoucnost?
Setrvačnost dnešního světa a trhu je veliká a výrazné změny se podle mě očekávat nedají. Mladá generace vnímá větší odpovědnost za budoucnost Země, a proto se do popředí dostávají udržitelné materiál. Uvidíme rostoucí zájem o dřevo, zelené střechy, systémy využívání dešťových a šedých vod a podobně. Nedostatek pracovní síly bude částečně nahrazen prefabrikací. Osobně jsem zvědavý na vývoj produktů pomocí 3D tisku, i když si zatím neumím představit, že bych touto technologií chtěl navrhovat celé stavby.
A na závěr trochu popustíme uzdu fantazii. Představte si, že byste si mohl v rámci Prahy vybrat jakýkoliv veřejný prostor a vylepšit jeho vzhled i funkci. Jaký prostor by to byl a jak by se změnil?
V Praze bych především ocenil, kdyby vymizely nepřiměřené politické zásahy do architektury a urbanismu. Líbilo by se mi, kdyby hlavní město mělo knihovnu od pana Kaplického, kdyby Jan Gehl dostal možnost naplnit své záměry s humanizací Severojižní magistrály. Byl bych rád, kdyby na radnici pochopili, že automobilová doprava do městských center nepatří. Snad se toho brzy dočkáme.
Preferujete citlivý přístup k přírodě, udržitelné stavby a je vám blízký přístup Michala Procházky? Více o tvorbě ateliéru SAEM najdete na webových stránkách společnosti.
