Schwestern: Trendy jsou fajn, ale důležitější je funkčnost a vybavení prostoru
Udržitelnost, jednoduchost, funkčnost a krása – to jsou základní aspekty tvorby architektonického studia Schwestern. Jak již název napovídá, jde o společný projekt dvou energických sester Moniky Cihlářové a Ivety Šalamounové, které svůj čas kromě architektury a designu momentálně věnují i péči o své rodiny. Proč se vyplatí pracovat s kvalitními materiály? Jak vypadá moderní udržitelná domácnost a s čím v bydlení nejvíce bojují noví majitelé? I na to nám Monika a Iveta odpověděly v rozhovoru.
Jako sestry se dobře znáte a v práci se skvěle doplňujete. Rozdělujete si pracovní úkoly podle svých silných a slabých stránek?
Iveta: Ano, už máme celkem zajetý postup. Monika vystudovala architekturu na ČVUT, takže je více technicky zaměřená. Přemýšlí ve větším měřítku a má lepší prostorovou představivost. Pracuje ve 2D, dělá výkresy a prováděcí dokumentaci. Já jsem vystudovala nejprve kresbu na AVU a poté na UMPRUMCE Design nábytku a interiéru. Jako první skicuju naše nápady. Modeluju nábytek a dělám první 3D zobrazení. Společně vymýšlíme koncepty, tvoříme mood boardy, hledáme produkty a materiálové inspirace.
Název „Schwestern“ pochází z němčiny. Máte nějaký speciální vztah k německé kultuře?
Iveta: Naše první větší realizace byla v Německu. Vyhrály jsme architektonickou soutěž na novou expozici Husova domu v Kostnici. Úzce jsme přitom spolupracovaly s historiky, kteří pro nás vymysleli „pracovní“ název „Schwestern“. Zvykly jsme si na to a už si ho nechaly. Já jsem měla navíc pracovní stáž v Berlíně, takže k německému prostředí, jazyku a kultuře máme určitě speciální vztah.
Ve vaší práci se zrcadlí náklonnost k přírodě, preferujete udržitelné materiály. Cítily jste to tak vždy, nebo jste do tohoto smýšlení „dospěly“ prodlužující se praxí?
Iveta: Myslím, že to tak bylo od začátku. Byly jsme vychovávány, aby se zbytečně ničím neplýtvalo. Proto rády používáme lokální zdroje, které se dají opravit či repasovat a znovu využít.
Monika: Díky místním firmám a produktům eliminujeme dopravu. Udržitelnost a ochrana životního prostředí je celospolečenské téma a my na to musíme reagovat.
Udržitelnost je silným současným trendem v řadě sektorů. Co podle vás charakterizuje udržitelnou domácnost, která zároveň splňuje všechny nároky moderního života?
Iveta: Doporučujeme vybírat kvalitní produkty a materiály. Pokud na to nejsou finance, vybavujte interiér v etapách. Nevyplácí se kupovat něco na „chvíli“ s tím, že se to za čas vymění. Preferujeme české výrobce, kteří garantují možnost opravy či repase.
Monika: Většinu vybavení v naších realizacích tvoří nábytek na míru. Pracujeme často s menšími prostory a požadavkem na dostatek úložného prostoru. Lokální truhláři nám to dokážou zajistit.
S jakými konkrétními materiály pracujete nejraději a proč?
Iveta: Rády pracujeme se dřevem. Je to nadčasový materiál a šikovný truhlář s ním dokáže vykouzlit krásné detaily. Zároveň stále častěji hledáme ekonomičtější doplňkový materiál. Máme rády překližku, probarvenou MDF desku, ale občas sáhneme i po laminovaných deskách. Preferujeme jednobarevné dezény a pestrou barevnou škálu, která může v interiéru vytvářet zajímavé akcenty. Nepoužíváme imitace dřeva. Oblíbily jsme si také kov. Lze ho svařovat, ohýbat a dávat mu různé povrchové úpravy.
Příležitostně se podílíte na pořádání různých kulturních akcí. Je pro vás čas strávený v komunitě podobně smýšlejících lidí zdrojem pracovní inspirace?
Iveta: Obě máme malé děti, takže na pořádání kulturních akcí teď není moc času. Snažíme se s dětmi vyhledávat program, který je zábavný a inspirativní jak pro ně, tak pro nás. Navštěvujeme komunitní kreativní prostory, kulturní akce, výstavy, dílny, setkáváme se s různými lidmi. Zároveň trávíme dost času v přírodě. To vše je nám zdrojem inspirace.
Jak byste popsaly vašeho typického klienta? Má vaše cílová skupina vždy něco společného?
Iveta: Převážně se jedná o mladé rodiny, které si pořizují nové bydlení. Často jsou to lidé, kteří žijí podobně jako my.:-) Vybírají si nás na základě portfolia, takže většinou chtějí spíše světlý minimalistický interiér. Potřebují navrhnout nábytek na míru a dostatek uzavřeného úložného prostoru.
Monika: V posledních letech nás klienti oslovují na základě doporučení z předešlých realizací nebo se k nám vrací s novými a většími projekty.
Jaké problémy vaši klienti u bydlení nejčastěji řeší?
Monika: Častými klienty jsou mladí lidé z Prahy, kterým se neustálým zdražováním snižuje možnost pořídit si bydlení podle svých představ. Musí proto udělat určitý kompromis. Často řešíme požadavek úložných prostor v menších bytech, někdy jde i o kompletní změnu dispozice, vložení dvou pokojů do jednoho či využívání pater. Lidé se často finančně vyčerpají už nákupem nemovitosti a rekonstrukce pak probíhá po etapách. Ne vždy se tak návrh udrží v původní podobě.
Osobnost a specifické požadavky klienta jsou pro vaši práci klíčové. Jakým způsobem je odkrýváte? Máte nějaké osvědčené „know-how“, jak s klienty komunikujete?
Iveta: Velmi důležitá je pro nás první osobní schůzka, kde většinou poznáme, zda si budeme rozumět a má smysl navázat spolupráci. Vždy se snažíme být co nejvíce empatické, zejména u bytových interiérů. Vše je o vzájemné diskuzi. Respektujeme specifické potřeby a snažíme se je v návrhu uspokojit. Jiné je to při navrhování architektury výstav. Musíme dobře nastudovat téma, abychom mohly rovnocenně komunikovat s odborníky, měly možnost diskutovat a prosadit své názory.
Účastnily jste se řady rekonstrukcí historických objektů, jako již zmiňovaného Husova muzea v Kostnici. Jaké hranice má citlivá rekonstrukce, která „nezadusí“ příběh významné budovy?
Monika: Je potřeba to vycítit. Původní vrstva musí být částečně zachována, ale zároveň musí prostor odpovídat současným nárokům. Rekonstrukce by měla přidat nové prvky, které původní rovinu citlivě doplňují, ale neutlačují. Při rekonstrukcích starých činžovních bytů se snažíme zachovat původního ducha místa – zachováním původních dveří, dřevěných parket nebo nábytku, ke kterému má majitel osobní vztah.
Ve firmách se intenzivně šíří trend tzv. flexibilního pracoviště. K tomu patří modulární nábytek, který samy vyrábíte. Na co by měli zaměstnavatelé při tvorbě takového prostoru myslet, aby byl efektivní?
Iveta: Někdo je rád stále v pohybu, potřebuje se pohybovat v prostoru a měnit pozice. Chvíli sedět, chvíli stát. Projít se a vyřídit hovor. K práci mu stačí laptop a telefon. Jiný má naopak rád své pevné místo a šanony, kde archivuje stohy papírů. Zaměstnavatel by měl různorodé požadavky respektovat a umět zaměstnancům nabídnout různorodý prostor, kde si každý vybere, co mu vyhovuje. Pak bude pracoviště efektivní.
Liší se ještě kancelářský nábytek z hlediska funkčnosti od nábytku domácího, nebo se tyto rozdíly i vzhledem k éře home office stírají?
Monika: Z našeho pohledu se stále odlišují. V domácnostech pracoviště obvykle znamená pracovní stůl v některé z obytných místností. Je potřeba ho začlenit do interiéru, často na úkor zdravého pracovního prostředí. V kancelářích je větší volnost, ale zároveň je kladen velký důraz na ergonomii a třeba i světelnou pohodu. Kanceláře jsou dnes více sdílené, což změnilo požadavky na úložné prostory. Navíc máme dobu digitální, čímž polevilo skladování tištěných dokumentů. Důraz je kladen na příjemné prostředí s dostatkem kvalitního denního, ale i umělého světla, doplněné zelenými stěnami a pokojovými rostlinami.
Dlouhodobě spolupracujete s humpoleckou firmou Profil Nábytek. V čem vám tato spolupráce vyhovuje?
Monika: Znají náš způsob práce a umějí číst naše výkresy. My zase víme, co dokážou vyrobit. Máme navíc možnost prototypování, takže mohou vznikat nové, zajímavé věci. Oslovují nás třeba na nové nábytkové kolekce. Skrze Profil Nábytek se dostáváme k větším zakázkám, řešíme s nimi často větší kancelářské prostory, ke kterým se samy tolik nedostáváme. Na veřejnosti vystupujeme spíše jako architekti bytových interiérů a výstav. Spolupráce nám zajišťuje pestrost práce, kterou dokážeme společně dotáhnout až k realizaci.
Vaše portfolio je pestré. Máte nějaký vysněný projekt, který jste za vaší dosavadní praxe ještě neměly příležitost vyzkoušet?
Monika: Chtěly bychom se jednou dostat i k samotné architektuře, začít třeba rodinným domem. Máme za sebou drobnou architekturu, jako jsou maringotky nebo skleník. Rodinný dům by pro nás byla zajímavá výzva. Velmi nás baví také architektura výstav – tomu bychom se do budoucna rády věnovaly ještě intenzivněji.
Potřebujete vyřešit úložné prostory nebo třeba nábytek na míru? Navštivte webové stránky studia Schwestern nebo si rovnou domluvte osobní konzultaci. Zaujala vás síla sesterské tvorby? Pak určitě nepřehlédněte také náš rozhovor s duem Scarlett & Rosi!
