Dům pro Julii: Když péče a soucit mají své vlastní místo
Na severu Brna, na místě klidu a ticha, vznikl první dětský hospic v Čechách. Dům pro Julii není jen stavba. Nabízí útočiště pro rodiny procházející nejtěžšími životními chvílemi. Místo, kde se prolíná bolest s úlevou, ticho s nadějí a architektura s hlubokým lidským příběhem. Takové empatické zařízení u nás dlouho chybělo a nyní vyplnilo tuto mezeru v systému. Je tu nejen kvůli dětem, ale i kvůli těm, kteří je milují.
Hospic se zaměřuje na děti s vážným onemocněním a jejich blízké. Poskytuje paliativní péči dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, s respektem k rutinním zvykům klientů. Kromě špičkově vybavených pokojů a společných prostor obsahuje také moderní zázemí pro rehabilitaci, terapii i psychologickou podporu – podporu ve chvílích, kdy rodina potřebuje na chvíli vydechnout, aniž by se vzdala lásky a blízkosti svého dítěte. Dům pro Julii pomáhá odlehčit břemeno, které by nikdo neměl nést sám. Dostal jméno po malé holčičce, jež podlehla pneumokoku.
Architektura s respektem
O harmonickou podobu celé stavby se postarali architekti z brněnského studia Čtyřstěn – do návrhu promítli respekt a pokoru. Rozměrný dům nenápadně a citlivě zasadili do přírodního amfiteátru původního parku se vzrostlými stromy a přírodou. I vegetační střecha je pokrytá zelení. Její součástí je vyhlídkový chodník, vedoucí k místu rozjímání. Rodičům je přístupný ve dne i v noci.
Každá sekce má svou funkci
Interiér je chytře rozčleněný na čtyři části pro různé účely. Hned vedle vstupu se nachází jídelna s velkorysým obývákem pro všechny společné aktivity. Přímo odtud lze vyjít na pobytovou terasu v hlavním atriu. Na druhé straně od portálu leží menší atrium obklopené místnostmi pro fyzioterapii, arteterapii, muzikoterapii a také terapeutický bazén či malý kinosál.
Obytné křídlo patří dětským pokojům s terasami, sesterně a bytu posledního rozloučení s malým pietním atriem a nenápadným samostatným vchodem. Průchozí prosklené chodby umožňují bezbariérový pohyb, skrývají mnohá pobytová zákoutí a nabízejí krásné výhledy na zeleň či hladinu jezírka bez ohledu na počasí. Rodiče mají své vlastní oddělené patro. Klidová zóna je navržena s přímým vstupem ven, kde jako náplast na duši působí panoramatické výhledy. Nechybí ani společná místnost, kde se mohou setkávat s ostatními rodiči s vědomím, že o dítě je postaráno.
Praktická krása v každém detailu
Technické zázemí, jednací místnost, kanceláře a sklady jsou nenápadně umístěny v podzemí zapuštěném do terénu. Hlavním konstrukčním materiálem je monolitický železobeton, jehož estetika se v podobě broušených omítek promítá jak do interiéru, tak na fasádu domu. Celkový dojem zahřívají obklady z modřínových biodesek, dostatek světla zase propouští velkoformátové prosklení. Díky stropům přesahujícím až na terasy (i díky vegetační střeše) se ale interiér nepřehřívá. O topení i chlazení se starají tři tepelná čerpadla v dutinách podzemního podlaží a rozvody ve stropech a podhledech.
Dům pro Julii v sobě nese celou škálu emocí a potřeb – od každodenní péče až po poslední chvíle. Ulehčuje rodinám zvládnout psychicky i fyzicky náročnou životní situaci. Jeho architektura je víc než kulisa – je tichým společníkem, který léčí prostorem, světlem i klidem.
