Funkcionalistický byt jako plátno pro světlo, prostor i umělecké solitéry. Jak bydlí designérka Martina Homolková?
V jednom z prvních činžovních domů v Praze došlo k metamorfóze domova, kde se v harmonii prolínají éterické narůžovělé tóny s rebelským kovem. I přes svou střídmost zanechává silný dojem, reflektuje osobnost své majitelky a vyniká kontrastem jemnosti a odvahy.
Byt E19 je ukázkou toho, co se stane, když se rekonstrukce nenechá spoutat hranicemi tradičních materiálů, tvarů a klasického členění. Téměř sto let starý byt se zbavil nánosů času a rozzářil se velkorysým prostorem, který vyvolal touhu ponechat prázdnotu jako jeden z hlavních elementů proměny. Propojení plochy, barev i materiálů je umocněno průhledy i zrcadlením.
Designérka Martina Homolková zúročila své více než pětileté zkušenosti ze studia Formafatal a vydala se na svou vlastní, svobodnější cestu. Založila ateliér Malfinio a hned s prvním projektem (Byt 07) získala ocenění v prestižní soutěži Interiér roku. Nyní svůj cit pro neobvyklé kombinace a originální pojetí půdorysu promítla do svého vlastního bydlení v pražském domě z počátku 20. století.
Srdce bytu v jednom bloku
Místo klasického rozvržení místností přichází na řadu otevření interiéru a integrace centrálního nábytkového bloku. Slouží jako funkční i estetická páteř a ukrývá dvě technické místnosti, šatní skříň, dvě koupelny, kuchyňskou linku a další úložné prostory. Plášť bloku ze surových MDF desek zdobí monumentální malba výtvarnice Kláry Spiškové, která velkoformátové plátno nabila jedinečnou energií.
Růžová, co není romantická
Barevnost bytu se pohybuje na gradientu od temného jádra k rozjasněným bílým okrajům, poukazujícím na původního ducha funkcionalismu. V každé místnosti se objevuje růžová – někdy jako jemný nádech, jindy jako dramatická linka. Obýváku dominuje malinová sedačka Togo, ikonický kus, po kterém designérka toužila už od dětství. V ložnici se kolem postele vlní meruňkové lněné závěsy od Lindy Kaplanové a filtrují světlo s až snovým efektem. V koupelně červánkové tóny nabývají na intenzitě a mění se v tmavou terakotu. Černá toaleta, vodovodní baterie a podsvícené kruhové zrcadlo podtrhují mystickou atmosféru.
Symfonie jemnosti a surovosti
Éterickým barvám kontrastuje chladný, ale živý kov. Knihovna z ořechového dřeva je částečně krytá perforovanými plechovými dvířky. Obývací pokoj se efektně odráží v zrcadlové ploše za policemi, jež dekorují knihy. Hřejivý tón konferenčních stolků z cortenové oceli podporují relaxaci a rezonují s celkovou náladou bytu. Jednotícím prvkem je šedá podlahová stěrka.
Soukromá kurátorovaná výstava
Každý detail má smysl. Stůl i židle jsou navržené na míru, kuchyňská linka se decentně schovává za křídla vestavěného bloku. Nad jídelní částí se vznáší skleněné svítidlo Phenomena od DECHEM Studia. Ložnici odděluje mobilní příčka – ta je však většinu času otevřená. Nečekanými objekty v jinak něžné ložnici je závěsná lampa od Inga Maurera ve tvaru černé rukavice a fotografie od Bet Orten. Charismatický černý šitý obraz od Miroslavy Klesalové, červený konzolový stolek na ptačích nohách nebo houpací síť jen potvrzují, že předměty nejsou vybrané náhodně – naopak zdůrazňují charakter majitelky.
Byt Martiny Homolkové není jen interiérem – je manifestem osobního stylu, svobody a odvahy tvořit jinak. Každý prvek tu má své místo, význam i náladu. Funkcionalistický základ dostal novou dimenzi skrze emoce, materiálové kontrasty a cit pro proporce. Spojení růžových odstínů, surových materiálů a sofistikované jednoduchosti vytváří prostor, který je stejně vrstevnatý jako život samotné designérky.
